Tim - Počátky výchovy
Když jsem si Tima přivezli, bylo mu osm neděl. První víkend byl pro nás jedinečným zážitkem, kdy jsme byli radostí bez sebe, že máme svého prvního pejska.
Tima jsme přivezli a vůbec jsem netušili, jaké je to bebíčko. Při druhé vycházce mimo zahradu si šlápl na bodlák a následoval řev, jako kdyby mu někdo uřízl nohu. Všichni jsme byli zděšení, co se mu chudince stalo. Tento okamžik nás měl varovat, jak bude Tim naříkat při "výchovných" lekcích.
Jako každé štěně dostal Tim dostatek času pro navyknutí na nové prostředí, a pak jsme zahájili jeho výchovu. Nikdo, ani Roman, netušil co to bude za oříšek. Tim je značně dominantní zvíře a těžko se podřizuje. V těch, pro nás nejhorších okamžicích, kdy měl být Tim potrestán, jsme se všichni otáčeli pryč a následně dostával Roman vynadáno, jestli není na chudinku Tima moc tvrdý. Timovo výchovné "potrestání" (uchopení za kůži na krku a zatřepání) provázel od počátku výše avizovaný řev a všichni okolo si mysleli, jak mu ubližujeme. Samozřejmě jsme ho museli držet, dokud nepřestal ječet. Když zjistil, že mu ječení nepomáhá, nechal toho a sklesle visel Romanovi v ruce a uznal, že něco neměl udělat. Jenže tohle mu vydrželo chvíli. Při dalším pokusu o prosazení svého názoru, jak se bude co dělat, již neřval, ale absolutně nekompromisně a tvrdě zaútočil svými jehličkami proti ruce, která jej měla uchopit.
Zde jsme bohužel museli uznat, že minimálně pro tohoto jedince bude třeba "tvrdá ruka" a absolutní důslednost. Něměli jsem z toho žádnou radost, ale dnes s odstupem několika měsíců vidíme, že to bylo nutné. Bohužel někteří z nás "tvrdou ruku" nepoužívali a dneska je vidět, z koho si Tim něco dělá a z koho ne. A tak někoho poslechne na slovo a někdo mu může přikazovat co chce a stejně to s Timem nehne. Zároveň si na některé z nás docela troufá a je i celkem problém mu něco odebrat. Pokud si něco "ukradne", tak to tvrdě brání.